Nevím, jestli jste si také povšimli, ale všechny letošní proběhlé volby a povolební jednání k sobě až úplně magicky přitahují slovo odpovědnost či zodpovědnost. Všichni kandidáti k ní vyzývají, všichni ji slibují a naše současná vládní koalice si ji dokonce dala do názvu. Koalice na radnicích se nevytvářejí zištně - naopak - důvodem je odpovědnost. Pokud stranou necháme první druh prázdné odpovědnosti těch, kdo se k ní hlásili jen z čistě oportunistických důvodů (kolik tito oportunisté tvoří z celku nechám na posouzení každého z vás), zůstanou nám ještě dvě další. Odpovědnost obecná a odpovědnost konkrétní.
Druhá, obecná odpovědnost je velmi používaná a odkazy na ní nepřehlédnete. Tou se můžete v parlamentu i v úřadě snadno zaštiťovat - je ale nutné zůstat v obecné rovině. V komunikaci pak používejte výroky typu - chováme se odpovědně ke svým voličům, odpovědně přistupujeme k čerpání rozpočtu, odpovědně přistupujeme ke své práci. Tato obecná odpovědnost se moc měřit nedá, často záleží na úhlu pohledu a často to může být odpovědnost proklamovaná stejně jako demokratičnost v názvu Korejské lidově demokratické republiky.
Třetí odpovědnost je konkrétní - tedy jasně pojmenovaná a objektivně ověřitelná. V rámci státní správy a místní samosprávy se může projevit například při zadávání veřejných zakázek. Nechci se teď pouštět do nějakých velkých kauz. Indikátorem mohou být zdánlivé drobnosti, které se týkají veřejných zakázek a nákupů produktů a služeb spojených s běžným chodem zmíněných institucí. Tyto zakázky a nákupy nabízejí často prostor k vytváření společensky žádoucí přidané hodnoty, ale v realitě se tato možnost příliš nevyužívá.
Víte, proč u nás není mnoho veřejných zakázek na stavební práce, které by jako podmínku pro dodavatele stanovily třeba to, že při stavbě za peníze města dostanou práci nezaměstnaní z místního úřadu práce? Protože to nejde? Jde. A dokonce velmi snadno. Prostě se to napíše do zadávací dokumentace. Jediný důvod, proč se to nedělá, je, že se to prostě nedělá. Tedy jsou místa, kde to jde - například v Semilech - ale statisticky to bohužel pořád vychází, že se to nedělá vlastně nikde.
Podobných možností se nabízí řada, některé jsou jednodušší, jiné vyžadují více přemýšlení, ale vždy je principiálně možné naplňovat veřejný zájem v souladu s rozvojovou strategií státu, úřadu či obce. Když například chcete zkvalitnit vzdělávání ve školách, které zřizujete, lze k tomu přispět také tím, že v plánovaném investičním projektu dáte jako podmínku, aby dodavatel poskytl pracovní praxi žákům vybraných škol. Nebo když se hlásíte k podpoře regionů a udržitelného rozvoje, můžete tento přístup zohledit rovněž tím, že pro různé společenské akce nakoupíte (alespoň z části) produkty z ekologicky kontrolovaného zemědělství atd. Stačí jen chtít a dát si trochu práce s určitou inovací často již ustálených procesů. Proklamovanou odpovědnost pak můžete naplňovat ve velmi konkrétních a měřitelných krocích.
Supervolební rok se blíží ke konci. Všechny tři odpovědnost ještě pořád zůstávají na některých billboardech a letácích. Uvidíme, kolik z nich, se stane i skutečností. Čím víc se najde té "třetí” konkrétní odpovědnosti, tím pro nás lépe.
